Vznik hasičského dobrovolného spolku ( Freiwilligen Feurwehr ) ve Skalné se datuje do roku 1869, kdy vznikl tělocvičný spolek, který následně založil hasičskou jednotu. Začátky tohoto spolku, nebyly vůbec jednoduché o čemž svědčí poměrně rozsáhlá korespondence mezi zakládajícím spolkem na jedné straně a okresním hejtmanstvím, které většinu dokumentů ještě postupovalo c. a k. místodržitelství do Prahy na straně druhé. Nejpodstatnější dokumenty, dobové fotografie a jiné písemnosti z této doby jsou vystaveny, jako součást expozice hasičského muzea na skalenském hradě. Dne 29. 11. 1869 byly pečlivě vypracované stanovy hasičského spolku ve Skalné, zaslány ke schválení do Prahy. C. a K. místodržitelství v Praze dne 6. 3. 1870 stanovy schválilo a potvrdilo tak založení spolku. Následující měsíc 7. 4. 1870 došlo k volbě prvního představenstva spolku. Představenstvo muselo zajistit samotný chod spolku a hlavně finance, které se spolku ani tehdejší obci nedostávali. Zajímavý je například dopis tehdejšího starosty obce Krafta okresnímu hejtmanství ve věci úmyslu tělocvičného spolku založit hasičskou jednotu. Tento úmysl nemohl být ze strany obce podpořen z důvodu nedostatku prostředků a malý obnos byl získán pouze díky milodarům zdejšího obyvatelstva. Proto byla podána žádost o podporu. Potřebný obnos byl vyčíslen na 200 zlatých (25.9.1872). Odpověď na dopis starosty Krafta byla následující: „ Jeho c. a k. apoštolské veličenstvo ráčilo nejmilostivěji poskytnout tělocvičnému spolku za účelem založení hasičské jednoty podporu ve výši 200 zlatých z nejvyšších soukromých prostředků“. Výmluvný je také dokument, kdy tělocvičný a hasičský spolek přijal na své výroční schůzi, konané dne 7. 5. 1881 ve Skalné usnesení o pořízení spolkového praporu a o uspořádání veřejné sbírky za tímto účelem. Tato sbírka vynesla dostatečný obnos k pořízení praporu. Po té se velitel hasičského spolku Nikolas Bölhmann obrací na místodržitelství s žádostí o povolení k užívání spolkového praporu. Běhen své historie zažila Skalná spoustu požárů a jiných pohrom. O důležitosti hasičů ve městě nemohlo být pochyby. Připomeňme si požár, který podstatně změnil tehdejší Skalnou. Dne 6. Července 1810 vypukl v půl druhé po úderu blesk na náměstí v domě č.p. 77 požár, který se rozšířil na okolní domy a do večera lehlo popelem 95 domů, včetně kostela, fary a školy. Důvodem bylo i to, že domy byly převážně postaveny ze dřeva a mnoho jejich obyvatel se v onen den, který byl suchý a horký, zúčastnilo slavností v Chebu. Při požáru shořel i dolní zámek včetně trauttenbergského archívu. Požár poškodil i vnitřní vybavení kostela a shořely varhany. Bohoslužby musely být konány v zámecké kapli v Dolní Skalné. Požár také definitivně změnil ráz Skalné. Požárem 6. července 1810 ztratila staletá, přátelská, romantická a venkovsky laděná Skalná svůj důvěrný a půvabný charakteristický vzhled.

Nikolas Bölhmann: zakladatel a dlouholetý velitel hasičů ve Wildsteinu (tehdejší název Skalné) se narodil okolo roku 1840 a zemřel v roce 1925. On, jeho bratr a sestra byli pochováni do rodinné hrobky na místním hřbitově ve Skalné. Po odsunu hrob bohužel pustnul, až do doby kdy byl v 80 letech 20 stol. srovnán se zemí. Nikolas Bölhmann byl povoláním tkadlec a bydlel v č.p. 170 ( Potoční ul.). Ve své době byl velice váženým a známým občanem Wildsteinu.

P.S.: Za archivní dokumenty a badatelskou činnost ve státním i soukromém archivu děkuje SDH Skalná rodině paní Marie Zimové ze Skalné a panu Václavu Vrbovi ze Skalné.